Dilema

19. dubna 2008 v 20:32 | Arleen |  Kratší dílka
V pořadí už šestý kratší příběh.
Snad se bude líbit a okomentujete mi to.
Arleen

Dilema
Smutně sedím v křesle u počítače a do uší mi na plný pecky hraje písnička od Imodium. Snažím se nevnímat to tísnivé ticho, které doma panuje.
Rodiče na sebe před chvílí zase ječeli a já je jako vždycky musela poslouchat. Nejhorší bylo, že mnoho nevlídných slov padlo i o mně.
Bylo mi nanic. Nechtělo se mi dál.
Začínala jsem to tu nesnášet, Chtěla jsem vypadnout. Alespoň na nějakou dobu. Pryč od všech těch hádek, od rodičů, od všeho známého. Chtělo se mi začít znovu, ale věděla jsem, že to nejde.
Mohla jsem jen dál snášet tenhle svůj život s nadějí, že jednou bude líp. Ať už to bude brzy nebo za několik let.
Opatrně jsem vytáhla z peněženky své oblíbené sklo a chvíli jsem si ho jen prohlížela. Přemýšlela jsem, jestli to udělat nebo ne. Jestli se říznout nebo ne. Jestli to má vůbec cenu.
Uvnitř mě bojovaly dva hlasy.
Jeden říkal, ať to udělám, že mi bude alespoň na chvíli líp a nebudu se tou hádkou zatěžovat.
Ten druhý pro změnu, že je to hloupost, že si to budu později akorát vyčítat a bude mi líto, že jsem to nedokázala a zase jsem zklamala své přátele.
Nevěděla jsem, který z nich mám poslechnout. Bylo to dilema. Na jednu stranu nechtít to udělat a na druhou zase pocit, že mi bude líp. Který z nich zvítězí?
Vzala jsem sklo mezi prsty a přiložila ho k levému zápěstí. Bolestně jsem zavřela oči a trhla.
Nebylo to hluboké, ale stačilo to.
Zklamala jsem. Zase. Byl to děsný pocit a chtělo se mi brečet. Ale slzy jsem nakonec zahnala a přemýšlela, jestli to mám přátelům říct nebo ne.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Abigail Abigail | Web | 19. dubna 2008 v 23:20 | Reagovat

Zlatí, je to jen můj pocit, nebo už jsem to četla? Mám pocit, že ano a i kdyby ne, pořád a pořád se opakuji... Píšeš krásně, ale o lásce by to bylo lepší...

2 Kaitlin Kaitlin | Web | 20. dubna 2008 v 16:02 | Reagovat

Kaitlinka se moc omlouvá, že je takovej sklerotik a zapomíná komentovat. Se stydím. Jinak napsaný je to moc krásně, já vím, že se opakuju, ale prostě jinak to ani říct nejde...

A já měla pocit, že mi je to nějak povědomý, že už jsem to četla...Akorát - to téma...=( moc se mi nelíbí, ale to ty víš...Jenže, co nadělám.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama