A navíc, pomohlo to

13. dubna 2008 v 14:07 | Arleen |  Kratší dílka
V pořadí už pátý kratší příběh.
Snad se vám bude líbit a okomentujete ho.
Arleen

A navíc, pomohlo to
Ležím na posteli a tupě zírám do stropu. Připadám si smutná, prázdná a hlavně opuštěná.
Jedinou útěchou mi je má "ostrá kamarádka", která zatím klidně leží na poličce a vyčkává na chvíli, kdy jí zase vezmu do ruky a budu si s ní "hrát".
Čeká, až zase prořízne mou kůži a zaleskne se na ní krev. Snažím se uklidnit a nemyslet na to, co mi bylo v posledních dvou hodinách s nenávistí sděleno.
Slyšet miliony hnusných nadávek od rodiny mě hodně mrzelo.
Myslela jsem si, že kdybych se více snažila, tak by to bylo lepší. Chtěla jsem být dokonalá, ale ať jsem se snažila sebevíc, nedokázala jsem to.
Nesnášela jsem se tak ještě víc.
Natáhla jsem ruku a šátrala jí po poličce.
Zbrkle jsem svou "kamarádku" vzala do ruky a sykla jsem bolestí. Z dlaně mi vytékal pramínek krve.
Teď sice neúmyslně, ale to mi bylo jedno.
Alespoň něco.
A navíc, pomohlo to.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kaitlin Kaitlin | Web | 13. dubna 2008 v 18:59 | Reagovat

Tak teď přemýšlím, zda napsat to, jak jsem se při čtení tohohle cítila a nebo ne...A asi jo, radši pravdu, co? Ani nevím proč, ale najednou mi úplně přeběhl mráz po zádech. Až jsem se zatřásla..Ale vážně nevím proč...

Jinak napsaný je to úplně nádherně, jako obvykle...ty to jinak stejně neumíš. Dál mě ani nenapadá, co psát dál...

2 Abigail Abigail | Web | 13. dubna 2008 v 20:34 | Reagovat

Co mě napadlo? Že asi zrealizuji výhrůžku naší společné kamarádky... Co k tomu říct víc? Že je to skvělé si všichni přečtou, že smutné taky, tak snad jen, že bych si strašně moc přála, aby byl místo té kamarádky odtud poblíž někdo jiný... Živý, kdo by pomohl víc... a lépe

3 Lin Lin | 13. dubna 2008 v 20:42 | Reagovat

souhlas!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama